Zájmové organizace a spolky

Český Červený kříž Prachovice

Obec byla za 1. republiky malá. ČsČK zde nebyl. Dle sdělení nejstarších z občanů u obce Sbor dobrovolných hasičů a Sokola měl 2 zdravotníky p. K. Broštu a p. Kosinu, kteří byli vyškoleni v poskytování první pomoci.

Po válce OV Červený kříž zakládat MS v obcích na okrese. V Prachovicích začala existovat v 50. letech. Školení sester 1. pomoci prováděl MUDr. Čermák a sestra J. Stejskalová z Chrudimě. Během trvání MS bylo uskutečněno mnoho zdravotních přednášek chrudimských lékařů – MUDr. Friše, MUDR. Kubelky, MUDr. Touška, MUDr. Trojana, MUDr. Pyšky, MUDr. Konýrky. Od roku 1975 byl velkým pomocníkem MS ČsČK MUDr. Ladislav Pecháček, který celou dobu své činnosti v obci ČsČK všestranně pomáhal. Po jeho odchodu nastoupil MUDr. Bareš a MUDr. Dien. Při přestavbě kulturního domu se ČsČK scházel podle možností v obci, následně probíhali schůze v hasičské zbrojnici. Členky MS se zúčastňovaly i různých akcí v obci. Při otevírání Kulturního domu Cementář pomáhaly s úklidem. Každo-ročně pomáhaly při jarním úklidu obce. Byl prováděn sběr druhotných surovin, sběr léčivých bylin, prodej losů ČsČK. Tím skupina získávala finance na svoji činnost. K novému roku jezdily do Heřmanova Městce, do domova důchodců, kdy žily i naše staré členky. Na obecním úřadě se členky zúčastňují vítání nových občánků. Udržovaly záhonek při škole a Památník padlých. Po 3 roky pomáhaly v lese při vysazování a okopávání nových stromků. Ve škole po několik let pomáhaly při akci „Mladý zdravotník 1. stupně“, v mateřské škole při hře „Když Alenka stůně“. V obci je poskytována vyškolenými sestrami první pomoc při náhodných nehodách. Prováděly zdravotní činnost v dětských prázdninových táborech , při různých akcích v Prachovicích – dětská pouť u školy, hry na hřišti, při průjezdech Závodu míru. Iniciativně se podílely na sběru šatstva pro děti z Jugoslávie, umístěné v Seči, sbírce peněz na Gama nůž – operace nádorů. V létě 1997 organizovaly znovu sběr šatstva pro postižené povodněmi. Během let bylo MS získáno mnoho dobrovolných dárců krve, z nichž mnozí mají i Jánskou plaketu. Místní skupina ČsČK se věnovala i kultuře. S jinými složkami v obci byl uskutečněn zájezd do divadla v Pardubicích, na výstavu Zahrada Čech do Litoměřic, výlet do skanzenu Veselý kopec, na výstavu v Hlinsku, do Jánských Lázní a okolí a také návštěva opraveného Národního divadla a procházka Pražskými sady a Hradem.

Zapsaly Jaroslava Charvátová a Helena Henžlíková, Prachovice

Český zahrádkářský svaz Prachovice

„Tato organizace byla založena v Prachovicích po dlouhém jednání s tehdejší cementárnou, která vlastnila předmětný pozemek nad Zahradní ulicí. Tento pozemek sloužil jako skladiště materiálu pro výstavbu zdejších bytových jednotek. Jednání dospělo ke konci v roce 1962, kdy nám tento pozemek byl dán do používání závodem PCV. Začátky byly dosti těžké. Žádný z nás neměl zkušenost se zahrádkařením v organizaci. Zpočátku jme se snažili pro naše členy, kterých nebylo mnoho zajistit sadbu, umělá hnojiva, rašelinu a jiné potřebné věci pro zahrádkáře. Zprvu jsme měli velké potíže s vodou, která přitékala příkopem od Míčova. Tuto jsme zastavili u mostku a odtud jsme ji nosili v konvích do zahrádek. Druhá možnost byla ta, že pod zahrádkami vytékala voda, která byla rozvedena částí ulice Zahradní. Této vody bylo také možno používat. Je asi celkem pochopitelné, že pokud pršelo a nebylo déle sucho, bylo možné zalévat, jestliže ne, bylo po pěstování. Takto jsme čelili všemu dosti dlouho. Po několika letech jsme začali zjišťovat, že voda tekoucí příkopem i z kohoutků, začíná se ztrácet. Bylo nutné se postarati o pomocný zdroj vody. Dospěli jsme k názoru, že nutné zavést vodu do zahrádek z veřejného vodovodu, což jsme také uskutečnili. Provedli jsme přípojku z jedné bytové jednotky a udělali rozvod po zahrádkách. Jak šel čas měnili se předsedové organizace i její další funkcionáři. Také organizace zaznamenala přírůstek členů a to až do výše přes jedno sto. Celé vedení se snažilo od počátku zajistit pro členy odborné přednášky, které by pomohly v práci zahrádkářů, avšak nebylo možné zajišťovat jich dostatečné množství, protože z počátku organizace neměla peníze na úhradu. Po několika letech jsme si uvědomili, že by bylo dobré naši práci předvésti veřejnosti. Tak vznikl nápad uspořádat výstavu výpěstků našich členů. Zdařilo se! Po několik let jsme v tomto pokračovali, občané vždy se podivovali, co všechno se dá i zde ve výšce kolem 500 m n. m. vypěstovat. Rádi bychom bývali pokračovali v těchto výstavách, však nebyly vhodné prostory, kde bychom toto mohli realizovat. V roce 1978 nám byla JZD Načešice předána do užívání Třešňovka, která v té době ležela ladem. Organizace se jí ujala a v létě z této Třešňovky sklízeli členové ovoce. Postupně celý sad stárnul, přestože jsme se snažili porost obnovovati. Vysadili jsme několik třešní, které však buď nepřežily, nebo byly zcizeny. Sad jako takový nelze již upotřebit také proto, že v době, kdy třešně začnou zrát, není možno tento sad uhlídat. Neodborným očesáváním byl tento sad poničen. Organizace také po dohodě se Semprou Heřmanův Městec získala do užívání pozemek zvaný „Za školou“, kde byly zřízeny zahrádky o výměře 4 a. Tato kolonie, již druhá v pořadí, byla už budována na lepším základě než první. Každá kolonie má svůj výbor, který zajišťuje chod celé kolonie a potřebné informace rozšiřuje mezi členy. Po roce 1989 se vše úplně změnilo i v naší organizaci. Pozemky, které organizace užívala, byly předmětem restituce, takže se veškerá činnost soustředila na získání těchto pozemků. Nastala zdlouhavá jednání, která nakonec dopadla úspěšně. Pozemky druhé kolonie má organizace pronajaté od majitele na dobu 20 let. Pozemky první kolonie jsou převedeny na organizaci ČSŽ.“

Zapsal Jan Bláha, Prachovice

Český svaz žen Prachovice (Rada žen)

Organizace ČSŽ byla pravděpodobně založena v roce 1967 (předs. Slámová Emma). Nejsou nikde podklady, kolik bylo členek. V roce 1973 byla zvolena Dagmar Růžičková jako členka svazu žen do pléna a předsednictva OV ČSŽ. V roce 1976 – 1980 pracovaly členky svazu žen jako poslankyně MNV. Vykonávaly funkce v různých komisích. Totéž se opakovalo i v dalším volebním období 1981 – 1986. Po celou dobu své existence se organizace ČSŽ později Rada žen velmi aktivně podílejí na veřejně prospěšných pracích pro obec (osvětová činnost, práce s mládeží, péče o starší spoluobčany atd.)

1984 – 104 členky, předsedkyně Hedvika Hoření
1985 – 120 členek
1986 – 122 členky
1987 – 122 členky, předsedkyně Věra Ouzká, založena kronika, kterou vedla Hana Zítová
1988 – 122 členky
1989 – 119 členek
1990 – 119 členek, ale ne všechny aktivní

Byla založena anketa, zda chtějí pokračovat v ženském hnutí nebo nikoli. Po této anketě se snížil počet členek na 72. Byl složen nový výbor a předsedkyní zvolena paní Dagmar Růžičková.

1991 – 70 členek
1992 – 54 členky
1993 – 43 členky - Název základní organizace se změnil na Radu žen.
1994 – 43 členky
1995 – 42 členek
1996 – 40 členek
1997 – 39 členek

Zapsala Dagmar Růžičková, Prachovice

Místní organizace Českého rybářského svazu

Roku 1965 se rozhodlo 50 rybářů založit MO ČRS a zvolilo ze svého středu devět členů přípravného výboru, který požádal KV ČRS Hradec Králové o registraci MO Prachovice.

Prvním předsedou byl zvolen občan Prachovic přítel Miroslav Musil. Členem výboru byl další občan Prachovic přítel Jiří Macháček starší. ČRS prošel za ta léta mnoha změnami. V roce 1975 se samostatně hospodařící organizace seskupily do společného hospodaření pod názvem „Krajské hospodaření“. Po tomto seskupení se naše organizace dostala do obtížné situace se zarybněním sportovní vody. Proto se tehdejší výbor rozhodl v roce 1979 spojit s MO Přelouč. Tím se ale stalo, že zanikla MO Prachovice a zůstala jen MS Prachovice. Předsedou MS se stal přítel Vrbický z Třemošnice. Takto se hospodařilo až do roku 1989. Politické změny v roce 1989 přiměly i MS, aby využila situace a výbor požádal MO Přelouč a KV ČRS Hradec Králové o osamostatnění. Členská základna po zvážení všech okolností jednomyslně odsouhlasila tento záměr. V roce 1990 na ustavující schůzi tajemník KV ČRS Ing. Holý z pověření krajského výboru jmenoval opět samostatně hospodařící organizaci s názvem MO Prachovice se sídlem v Třemošnici. Novým předsedou se stal dlouholetý člen výboru přítel Josef Jeřábek z Třemošnice. Organizace začínala s 50 členy. V roce 1998 tvořilo naši MO 210 členů a 35 – 45 dětí. Jsou to předevšim občané z Prachovic, Třemošnice a blízkého okolí. Významnou část činnosti naší MO tvoří práce s mládeží, které je věnována velká pozornost.

1994 - Členská základna měla 194 dospělých členů a 15 dorostenců. Ve třech rybářských kroužcích mládeže bylo evidovánu 48 dětí.

1995 - Členská základna měla 194 dospělých členů, 16 dorostenců a 46 dětí. Oslava 30 let založení MO ČRS 6. 5. 1965. V tomto roce byl zvolen nový výbor.

1996 - Členská základna měla 194 dospělých členů, 13 dorostenců a 52 dětí.

1997 - Členská základna měla 192 dospělých členů, 23 dorostenců a 35 dětí.

Zapsal Josef Jeřábek, Třemošnice

Myslivecké sdružení „Bučina“

V období první republiky i v době 2. světové války bylo vlastníkem honitby Prachovice – Vápenný Podol Honební společenstvo, které honitbu pronajímalo soukromým nájemcům. Nájemci byli páni Josef Hovorka, Karel Mráz, Karel Holub, Hlaváček, Miroslav Holub. Pan Josef Lebduška z Prachovic měl pronajatou honitbu v Počátkách po předchozím nájemci panu Vojáčkovi. Po druhé světové válce se začaly ustavovat Lidové myslivecké společnosti, do kterých vstupovaly jednotlivé obce. V Kraskově byla založena v roce 1949 Lidová myslivecká společnost pod názvem „Bučina“ Krakov. Do založené společnosti vstoupili všichni dosavadní myslivci i noví zájemci z celého okolí vč. lesního personálu. Zakládajícím předsedou byl pan Josef Dvořák, rolník ze Starého Dvora, a mysliveckým hospodářem se stal Bohumil Petrus z Kraskova. Za účelem vytvoření většího celku došlo se souhlasem vlastníků pozemků jednotlivých honebních výborů ke sdružení pozemků Krakova, St. Dvora, Skokanova, Podhradí, Dolních a Horních Počátek a Žďárce. Byl zvolen jeden společný honební výbor. (Adolf Veselý z Krakova, Josef Charvát z Počátek, František Tomiška ze Žďárce) Sloučením vznikla honitba o rozloze 1450 ha honebních pozemků. Po začlenění státních lesů pod názvem „Bučina“ Krakov tvořila celková výměra honitby 2000 ha. Nájemné se platilo jednotlivým obcím a státním lesům v celkové částce 6600 Kč. Do tohoto velkého celku byla honitba Prachovice začleněna až v roce 1960 po zrušení okresu Čáslav. Vytvořením velkého celku byly dány dobré podmínky pro chov zvěře a další rozvoj myslivosti. Po druhé světové válce měla každá Lidová myslivecká společnost předepsané povinné dodávky veškeré zvěřiny, (60 % musela společnost dodat pro veřejné zásobování a 40 % zůstalo pro její členy). V honitbě se vyskytovala jenom drobná zvěř, koroptve, bažant, zajíc a ze spárkaté zvěře jen zvěř srnčí. Zvěř černá se v honitbě lesního celku začala vyskytovat až v roce 1963 a první prase bylo uloveno dne 1. ledna 1963. V roce 1963 se Myslivecké sdružení rozdělilo na dvě části. 10 členů zůstalo v MS „Bučina“ Kraskov a druhá část s 12 členy vytvořila nové Myslivecké sdružení pod názvem „Podlichnicko“. Funkci předsedy vykonával pan Josef Dvořák a mysliveckého hospodáře pan Miroslav Musil z Prachovic. Obě MS uzavřela dohodu o spolupráci, která však netrvala dlouho. Docházelo k různým rozporům. Honitba „Bučina“ Kraskov měla celkovou výměru honebních pozemků 1160 ha, kde funkci hospodáře vykonával Bohumil Petrus a funkci předsedy Hubert Heizman, lesní správce Kraskov. MS „Bučina“ Kraskov začalo budovat myslivecké zařízení pro rozvoj myslivosti dle vlastního projektu na pozemku odkoupeném os lesní správy. Na pokyn ONV a OV ČMS v souladu s novelou zákona o myslivosti byla honitba znovu sloučena a vytvořeny nové myslivecké hranice v roce 1982. V roce 1992 byl po sametové revoluci schválen nový zákon o myslivosti, který se začal v praxi realizovat. Znovu se ustavila Honební společenstva pod názvem „Bučina“ Kraskov – Prachovice. Předsedou byl zvolen pan Miloslav Ježek z Prachovic a tajemníkem Bohumil Petrus z Kraskova. Byla vytvořena honitba o celkové výměře 1250 ha. Lesní celek pod názvem „Bučina“ o výměře 500 ha byl pronajat panu Jar. Jenkovi ze Skoranova.

Zapsal Bohumil Petrus, Kraskov

Fotbalový klub v Prachovicích

Byl založen v roce 1911. Činnost tohoto oddílu byla poznamenána 1. světovou válkou a různými obdobími až do roku 1945. V těchto obdobích se klub soutěží nezúčastňoval nebo jeho činnost byla na několik let v klidu.

Pravidelných soutěží se sportovní klub Sokol Prachovice zúčastňoval po roce 1950, kdy byl přihlášen do okresního přeboru Chrudimska. Tato fotbalová utkání se konala na starém hřišti, kde jsou nyní postaveny monolitické rodinné domky. Zájem o fotbal v tu dobu byl značný, obec se rozrostla o desítky bytových jednotek, a tudíž byla možnost výběru hráčů. Dokonce se podařilo postoupit do I. B třídy pardubického kraje. Staré hřiště bylo škvárové, úzké, a proto se začalo budovat nové hřiště směrem k Habřiňáku. Po vybudování a zkolaudování byl slavnostně otevřen nový stadion, dne 12. 7. 1964 za přítomnosti pražských internacionálů v čele s panem Pláničkou, Bicanem, Nejedlým, Veselým a dalšími známými osobnostmi.

V tomto období se začalo i s družstvy žáků a dorostu. Během několika let zde byl vychován kádr velmi dobrých žáků a dorostenců.

Po roce 1964 se střídaly úspěchy i neúspěchy v soutěžích. Úspěchy se dostavily hlavně v letech 1974–1975 a 1978–1979. V těchto dvou ročních obdobích se probojovalo I. mužstvo do I. B třídy, bohužel vždy jen na jednu sezonu. V roce 1997–1998 je mužstvo v I. B třídě.

Zapsal Josef John, Prachovice

Sbor dobrovolných hasičů Prachovice

Hasičská jednotka v Prachovicích byla založena v roce 1884. Informace o prvopočátcích jednotky nejsou dochovány, neboť kronika byla zcizena.

Z vyprávění pamětníků víme, že hasiči např. pomáhali při stavbě „Pomníku padlých“, který byl slavnostně odhalen 15. 8. 1924 proti hostinci U Holubů. Při požárech požárech hasiči používali ruční čtyřkolovou stříkačku, která sloužila až do roku 1937. 16. května toho roku obdrželi stříkačku motorovou.

Jeden z největších požárů vypukl v roce 1943, kdy shořelo osm obytných domů a kovárna. Další velký požár v r. 1957 zachvátil v obci stodolu JZD, kde shořelo velké množství slámy.

V roce 1959 bylo svépomocí členů požárního sboru dáno do provozu nákladní auto pro požární účely. Největší zásluhu měl pan Stanislav Petrus, t. č. garážmistr v prachovické cementárně.

V roce 1982 byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice a dokončena v roce 1983. Odpracováno bylo 1760 brigádnických hodin zdarma. Koncem srpna se uskutečnil první výjezd k požáru.

V roce 1984 požární sbor oslavil 100 let svého založení. Byla provedena ukázka požární techniky. Večer se konala taneční zábava.

26. ledna 1989 získal požární sbor od ONV požární vozidlo AVIA, které bylo vybaveno přenosnou požární stříkačkou PS12. Další vozidlo bylo získáno 21. 12. 1993.

V červnu roku 1997 jednotka pomáhala při záplavách v obci, např. zajišťovala čištění celého potoka od místního rybník až k cementárně.

V roce 1998 má jednotka 43 členy. Z toho je 14 mladých hasičů a 10 dorostenců. Jednotka je zařazena do skupiny JPO III, což znamená, že při požáru nebo jiných katastrofách v obci okamžitě zasahuje. V blízkém okolí jednotka pomáhá podle potřeby. Členové jednotky se podle svého zařazení zúčastňují každoročně školení a nácviku hasičského útoku, což využívají jak při zásahu u požáru, tak i na pravidelných soutěžích.

Každoročně členové jednotky čistí místní víceúčelovou vodní nádrž a pomáhají obci podle jejích potřeb.

Zapsal František Tichý, Prachovice

Hudební činnost v Prachovicích 1930 - 1990

V roce 1930 byla založena kapela zkušeným kapelníkem Eduardem Pekáčem. Hudba ve složení: housle – Pekáč E., Secký Fr., Macháček Ant., trubka – Tlapák Fr., klarinet – Vidím Rud., basa – Brošta Rud., bicí – Motyčka J., hrála na tanečních zábavách, maškarních průvodech, divadelních představeních a různých slavnostních příležitostech. Kromě této činnosti vyučovali pan Secký Fr. A Pekáč Ed. děti z Prachovic, Krakova, Podhradí a Míčova až do roku 1960 hře na housle. Hudební produkce kapely byly přerušeny roku 1939 okupací Československa německými vojsky a pokračovala až po osvobození. Vedení kapely převzal pan Karel Víšek a kapela hrála v obsazení: housle – Pekáč E., Zikmund K., trubka – Tlapák Fr., Semrád A., saxofony – Málek L., Radouš Fr., bicí – Brošta Jar.

V roce 1959 byla založena pod záštitou JKP Prachovice dechová hudba. Hlavními iniciátory byli Grof Rudolf a Bouša Jaroslav. Kapelníkem a dirigentem této velké dechové hudby se stal místní učitel pan Bohuslav Mimra, a pokud dechová hudba hrála v malém obsazení bez dirigenta, vedl kapelu pan Jar. Kápička. Členové kapely: trubka – Dvořád Mir., Tlapák Fr., Kouba Z., Šrámek J., Štajdler K., Štajdler Jar., Grof Rud., Grof Stan., tenory – Tatíček Jos. Star., Kelbel Ludv., Svoboda V., Tatíček J. ml., Vilím Zd., pozouny – Šimon St., Radouš Fr., klarinety – Kudláček J., Podroužek Jar., Pekáč Ed.. ml., Hubáček Jar., Kápička Ot., Klaus Rud., Straka I., basy – Víšek K., Štěpánek Mir., Bláha J., Kápička Jar., bicí – Brošta Jar., Pomocný Přem., Pekáč Ed. st., zpěv – Černovský Jos., Dvořák K.

V roce 1961 vedle dechové hudby vznikl taneční orchestr zvaný „COMBO“, který hrál pod vedením kapelníka Eduarda Pekáče ml. V následujícím obsazení: saxofony – Pekáč E. ml., Podroužek Jar., Hubáček Jar., trubka – Dvořák Mir., Horník Mil., pozoun Kelbel Ludv., Rais K., Svoboda V., harmonika – Kápička Jar., klavír – Pártl Vlad., kytara – Petržílek Jan, basa – Pekáč Ed. st., Fidra G., bicí – Macej Ant., Brošta Jar., zpěv – Kupka Jiří, Skalická Hana, Schejbal Vl.

V roce 1968 převzal vedení tanečního orchestru pan Karel Rais a kapela pokračovala v aktivní činnosti v obsazení: trubka – Dvořák Mir., Horník Mil., pozoun – Rais K., Svoboda V., Švadlenka Jar., saxofon – Pekáč Ed., Podroužek Jar., Tuček Zd., rytmika – Kápička Jar., Opočenský K., Petržílek Jan, Pokorný Mil., Kosina Vác., zpěv – Skalická – Smíšková Hana, Schejbal Vlast., Kupka Jiří, Drábková Mir., Válek Vlast., Dvořák Karel, Pálková Lenka, Drahorád Old.

V roce 1970 převzal vedení tanečního orchestru kapelník pan Jaroslav Podroužek a kapela hrála v základě ve stejném obsazení do roku 1990. Dechová hudba Jaroslava Kápičky pokračovala v malé většinou čtrnáctičlenné sestavě.

Z pamětní knihy vypsal pan Eduard Pekáč, Prachovice

Upozorňujeme čtenáře a pamětníky, že řádky, které dočetli, nelze brát jako pravý historický dokument. Pisatelé jednotlivých příspěvků čerpali z dostupných kronik, pamětních knih, zápisů, výročních zpráv apod. Tyto zdroje a informace v nich mohly být ovlivněny dobou svého vzniku i osobami, které je zapisovaly.