Obecní úřad Prachovice
Chrudimská 50
Prachovice
538 04
Z historie školy
Vznik prachovické školy
„Ještě před několika desetiletími, kdy obci prachovické snad poměry nedovolovaly, aby zřízena byla v místě samotná škola, docházely dítky do dosti vzdálené školy ve Vápenném Podole, což ovšem s největšími obtížemi bylo strojeno.
Leč netrvalo to dlouho a občané prachovičtí, pocítivše dostatečnou sílu v sobě ku podniknutí stavby budovy školní, uznavše jeden každý v nitru svém, s jakou výhodou by spojeno bylo, kdyby ve středu obce zbudován zdroj a záruka k lepší a šťastnější budoucnosti veškerenstva, rozhodli se v roce 1862 zaslati ku slavné konzistoři žádost o povolení jednotřídní školy.
Žádost byla příznivě vyřízena a povolení dáno v r. 1863. V památný po té pro obec prachovickou den 12. července 1864 položen byl základní kámen ku stavbě chrámu vědy.“ - Takto začala podle kronikáře historie první prachovické školy.
Budova školy byla dokončena „s rychlostí neobyčejnou“. Zatím se jednalo o školu jednotřídní.
Prvním učitelem byl Jan Erben, který byl v roce 1872 dán do výslužby. Druhým v pořadí byl dekretem ze dne 16. prosince 1872 ustanoven Adolf Musil. Jelikož se obec Prachovice stále více rozrůstala byla i škola 23. listopadu 1877 rozšířena na dvojtřídní. „Hned rok na to bylo dáno svolení ku vyučování ženských ručních prací a za učitelku ustanovena Julie Musilová, choť řídícího učitele…“
3. srpna 1887 byla výnosem c.k. zemské rady rozšířena dosavadní dvojtřídní škola na trojtřídní a „s vyučováním započato 1. ledna 1888.“
Tolik zatím na podkladě první pamětní knihy k nejstarším dějinám prachovické školy. Další historii omezíme na statistické údaje a případné zajímavé citace z pamětních knih.
1894 – 1895 - Začíná se psát pamětní kniha školy prachovické.
1901 – 1902 - V tomto roce bylo uloženo okresní školní radou místní školní radě „….v nejkratší době na školní hromosvod pořídit…“, neboť podle ministerského nařízení ze dne 12.3. 1888 „mají býti školní budovy opatřeny hromosvodem“.
1905 – 1906 - Změna ředitele. Usnesením místní školní rady byly schváleny nejnutnější opravy školní budovy, včetně částečné opravy střechy, vyzkoušení hromosvodu, a věnování pozemku asi v rozloze 14 arů pro školní zahradu.
1908 – 1909 - Jubilejní slavnost stromová 19. 10. 1908 při založení nové školní zahrady na paměť šedesátileté vlády Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I., při které bylo vysázeno několik ovocných stromků.
1909 – 1910 - Učitel Ant. Švadlenka se stal pro svou záslužnou osvětovou činnost, převážně mezi chudými dělníky, mnoha občanům nepohodlným a byl přeložen do Kladna u Hlinka (podrobněji bude zmíněno v kapitole „Střípky“)
1911 – 1912 - Do zdejší školy nastupuje na učitelské místo v březnu 1912 Vincenc Kubata, jedna z nejvýznamnějších osobností zdejší školy, později řídící učitel, kronikář obce, dramatik, hudební skladatel atd.
1914 – 1915 - „Světová válka měla letos tak mocný vliv na školu, že vtiskla i školní kronice ráz válečných událostí, převládajících valně nad školními událostmi. Již tím zasáhla válečná doba mocně do ústrojí naší školy, že byli v červenci r. 1914 oba zdejší učitelé, Vincenc Kubata a František Křísa, při všeobecné mobilizaci povoláni do zbraně a náhradních sil za ně nepodařilo se získati. Na škole zůstal správce školy sám. Také na školní mládež a docházku školní působilo rušivě povolání mnoha občanů zdejších, otců neb bratrů školních dětí do činné služby vojenské.“
1918 – 1919 - Do obce došla telegrafická zpráva o prohlášení samostatnosti českého státu dne 28. října asi v 16.00 hod. Následující dva dny „… se nevyučovalo pro radostné vzrušení a jen vykládán byl žactvu hluboký význam sběhnuvší se událostí.“ 7. prosince složili všichni učitelé na mimořádné konferenci slib věrnosti a oddanosti Československé republice. 8. února bylo opět pro nedostatek paliva na dva měsíce zastaveno vyučování.
26. 6. 1919 zemřel dlouholetý školní dozorce, bývalý starosta obce p. Josef Holub st. Školní rok byl ukončen 28. června. (V dobách nesamostatnosti začínal školní rok na počátku září a končil v polovině července.)
1919 – 1920 - Žactvo trpělo zdravotními problémy v důsledku nedostatečné výživy za války. Počátkem dubna se vrátil ze zajetí učitel Vincenc Kubata.
1920 – 1921 - Vyučování bylo zahájeno později 4. září kvůli epidemii úplavice. Učitel Fr. Křísa se vrátil ze zajetí („kdež byl našimi legionáři pro jakousi vzpouru delší dobu internován…“) v říjnu 1920. Byl ale pro své politické názory na nátlak „zdejších rozvážnějších občanů“ okresním úřadem v Chrudimi přeložen.
1921 – 1922 - 3. listopadu 1921 byla zahájena výuka na lidové škole hospodářské zřízené na podmět Hospodářské besedy. Bylo přijato 42 žáků ve věku 14 – 22 let (25 chlapců a 17 dívek). Vyučovalo se v budově školy ve čtvrtek a v sobotu odpoledne. Z tohoto důvodu, se svolením průmyslníka pana Jos. Musila mající elektrickou centrálu při parní pile, bylo zavedeno elektrické světlo zatím do druhé třídy „…jeho montér p. Jos. Veselý zařídil inštalaci o dvou elektrických žárovkách na náklad lidové školy hospodářské (400 k)“.
1923 – 1924 - Do výslužby odešel na vlastní žádost řídící učitel Václav Pilař. Na jeho místo nastoupil Václav Kubata „… týž byl jediným žadatelem o místo řídícího učitele při škole zdejší, a proto opadlo sestavování terna žadatelů místní školní radou. Tento zjev trvá při zdejší škole již řadu let… Pro rozkřiknuté zdejší poměry a rozháranost politickou učitelstvo netouží obdržeti definitivní místa ve zdejší obci.“
1924 – 1925 - V rohu školní zahrady byl postaven pomník obětem padlým ve světové válce.
1916 – 1927 - Od 1.1. 1927 dochází k úřednímu „přiškolení“ Skoranova ke zdejší škole. Od 1. května došlo i k rozpojení II. A III. třídy. Tato redukce trvala (pro nedostatek dětí) od minulého školního roku. „Učitel A. Prachař koupil pro svoji potřebu motocykl s přívěsným vozíkem (starší za 10 000 Kč), jenž jest prvým motocyklem ve zdejší obci. Druhé auto značky Praga koupil ve zdejší obci nynější říd. učitel V. Kubata pro svou osobní potřebu (za 36 000 kč) a postavil na školním dvoře proň garáž vlastním nákladem.“
1927 – 1928 - Pan učitel A. Prachař byl 5. února 1928 zvolen starostou obce.
1928 – 1929 - V zimě nastaly abnormální mrazy až -36 stupňů celsia. Proto bylo vyučování od 18. února do 2. března zastaveno.
1929 – 1930 - Filmová představení pro děti v novém biografu.
„Chování žactva bylo tak dobré, že na celé škole nebylo z mravného chování vůbec nutno použít známky 3. stupně.“
1930 – 1931 - Nastudování divadelní hry „Milada Lichnická“, kterou napsal řídící učitel Vincenc Kubata. (Další hry V. Kubaty Za svobodu pátého stavu, Bratři lichničtí).
1932 – 1933 - V sokolovně postaveno stálé jeviště pro loutkové divadlo. V lednu zahájena představení loutkových her. Loutky vyrobili členové Sokola. Hlavičky k loutkám daroval rodák Ing. Fr. Secký.
1935 – 1936 - Do měšťanské školy v Heřmanově Městci se poprvé přihlásilo 12 žáků.
1937 – 1938 - Školní rok poznamenán úmrtím našeho 1. prezidenta 14.9. 1937.
- Vzhledem k X. všesokolskému sletu byl školní rok ukončen 22. června.
1938 – 1939 - K 1.7. 1938 odešel na vlastní žádost řídící učitel Vincen Kubata na I. Obecnou dívčí školu v Chrudimi, aby usnadnil studia svým dětem, synovi a dceři. Působil na zdejší škole téměř 28 let.
- Do dění školy začínají zasahovat ponurné události tohoto období (mobilizace 23.9. 1938, Mnichovská dohoda 29.9. 1938, zřízení Protektorátu Čechy a Morava 16.3. 1939).
1939 – 1940 - Počátek školního roku byl odložen na 2. října pro velké rozšíření dětské obrny na chrudimském okrese. V okolí se však žádný případ nevyskytl.
1940 – 1945 - Doba okupace zesílené vyučování němčiny. Německý jazyk zde vyučují výpomocní učitelé (J. John, V. Semelka, L. Janeček, Z. Hovorková, A. Secká, Vl. Exnerová).
- Od 1. listopadu 1941 je zdejší škola zredukována na dvojtřídní. Vyučování trpělo válečnými událostmi, bylo často přerušováno (většinou prodloužené vánoční prázdniny – nejdelší ve školním roce 1944/1945 od 20. prosince do 4. dubna). Budova školy za války značně zchátrala.
1946 – 1947 - Úbytek žactva. Žáci odcházejí do měšťanské školy v Heřmanově městci. Na zdejší škole zůstávají jen žáci v pěti postupných ročnících. Oprava školní budovy (střecha, budova obílena, třídy vymalovány).
1952 – 1953 - Začíná stavba cementárny, což znamená příliv dělnických rodin a také růst počtu školní mládeže. Naplánována stavba nové školní budovy. Se stavbou se mělo začít v roce 1955 na pozemcích přiléhajících ke školní zahradě. Byl vydán nový školní zákon o osmileté školní docházce (1. 5. tř. – nižší stupeň, 6. – 8. tř. – vyšší stupeň).
1957 – 1958 - 3. září 1957 byla otevřena nová školní budova. Bylo zde umístěno 13 učeben. Stará budova byla v červenci 1957 zbourána.
1976 – 1977 - Zahájení nové koncepce školské vzdělávací soustavy, která měla spočívat v zavádění nových forem vyučování (skupinové, párové, problémové), v posílení polytechnického charakteru výuky atd. Nové osnovy v 1. ročníku (množinové pojetí výuky matematiky). Znovu osmiletá školní docházka(1.–4. roč.I.st., 5.–8. roč.II. st.).
1980 – 1981 - Tzv. nové pojetí postoupilo do 5. ročníku na 2. stupeň.
1989 – 1990 - Dosavadní ředitelka Karla Čepová odešla do důchodu. Do funkce ředitele ZŠ byl jmenován učitel z Heřmanova Městce Josef Řezáč. Během školního roku se pedagogický sbor snaží úspěšně vyrovnat se společenskými změnami, které přinesla „sametová revoluce“.
1993 – 1994 - Zahájení výuky v prvních ročnících podle výchovně vzdělávacího programu Obecná škola. Zahájení činnosti recitačně-dramatického souboru Školáček pod vedením paní učitelky E. Ptáčníkové.
1995 – 1996 - Školáček se svým vystoupením O velrybě z Modrého moře reprezentuje naši školu a obec na národní přehlídce „Dětská scéna“ v Ústí nad Orlicí.
1996 – 1997 - Na základě změn, které nastaly ve školství a ve společnosti, a závěrů jednání metodických orgánů a předmětových komisí, kde učitelé porovnávali vzdělávací programy Občanská škola a Základní škola, rozhodlo vedení školy přejít postupně na výchovně vzdělávací program Základní škola.
Školáček je opět zařazen do programu národní přehlídky „Dětská scéna“ s pohádkou O hloupém vlkovi.
Zapsal Mgr. Josef Řezáč
Heřmanův Městec, ředitel ZŠ